Nechci být jen služkou své rodiny: Můj boj za vlastní hodnotu po osmi letech manželství
Jsem Jana a už osm let jsem vdaná. Dlouho jsem věřila, že správná žena má být oporou, pečovat o domov a rodinu. Ale kde v tom všem zůstávám já sama?
Rozvod v 65 letech? Kdo by to čekal po tolika společných letech…
Celý život jsem žil s Marií, vychovali jsme syna, prošli jsme si dobrým i zlým. Když se syn odstěhoval do Německa, náš domov se proměnil v ticho a prázdnotu. Nikdy bych nevěřil, že se ve stáří zamiluji do jiné ženy – a že budu stát před rozhodnutím, které mi roztrhne srdce.
„V sedm ráno jsem přinesla dětem čerstvé jídlo, ale syn mi ani nepoděkoval a vyhodil mě ze dveří“: Jsem přesvědčená, že za tím stojí snacha
Celý život jsem obětovala synovi, protože jsem sama vyrůstala bez lásky. Teď mě ale vlastní dítě odstrkuje a já nevím, kde jsem udělala chybu. Bolí mě, že mě snacha nechce v rodině a syn se mě nezastane.
Moje máma mě chce chránit za každou cenu. Ale kde končí láska a začíná manipulace?
Nikdy nezapomenu na den, kdy mi máma oznámila, že nesmí přijít můj snoubenec do našeho bytu. Vždycky jsem pro ni byla ochotná udělat cokoliv, protože jsme spolu prošly peklem. Ale teď nevím, jestli mám právo žít svůj život podle sebe, nebo jestli jí dlužím všechno.
Můj muž mě opustil, když byla dcera malá. Po patnácti letech mě obvinila z nejhoršího – a já nevím, jak dál žít.
Nikdy bych nevěřila, že mě vlastní dcera jednou označí za zlodějku. Celý život jsem dřela, abych jí zajistila lepší budoucnost, a teď jsem pro ni jen někdo, kdo jí všechno vzal. Bolí to víc než rozvod, víc než samota – bolí to jako zrada od nejbližšího člověka.