Celý život jsem žil s Marií, vychovali jsme syna, prošli jsme si dobrým i zlým. Když se syn odstěhoval do Německa, náš domov se proměnil v ticho a prázdnotu. Nikdy bych nevěřil, že se ve stáří zamiluji do jiné ženy – a že budu stát před rozhodnutím, které mi roztrhne srdce.
Nikdy bych nevěřil, že jedna dovolená u moře s tchyní mě přivede až k rozvodu. Všechno, co jsem v sobě dusil, vyplulo na povrch a já musel čelit pravdě o našem manželství. Teď se ptám sám sebe, jestli jsem měl odejít dřív, nebo jestli jsem měl bojovat víc.
Ještě před svatbou mi máma slíbila, že s manželem dostaneme byt po babičce. Po svatbě ale všechno změnila – oznámila mi rozvod s tátou a že si byt nechá pro sebe. Cítím se zrazená a nevím, jak mám mámě odpustit, když zničila naše plány i rodinu.
Můj život se změnil, když mě manžel opustil a já zůstala sama s malým synem. Roky jsem obětovala vše pro Pavla, ale když si našel ženu, všechno se obrátilo proti mně. Stačilo jedno slovo a rodina se rozpadla – opravdu jsem tak špatná, nebo je chyba někde jinde?
Nikdy bych nevěřila, že mě vlastní dcera jednou označí za zlodějku. Celý život jsem dřela, abych jí zajistila lepší budoucnost, a teď jsem pro ni jen někdo, kdo jí všechno vzal. Bolí to víc než rozvod, víc než samota – bolí to jako zrada od nejbližšího člověka.
